O laserových projektorech

Laser ILUPrvní sériové kusy laserových projektorů míří do vybraných sálů obřích muliplexů, kde se také mají šanci zaplatit, a větší rozšíření dostupnějších projektorů s laserovými zdroji projekčního světla je otázkou příštích let. Téma však budí zájem odborné veřejnosti a nebude proto na škodu si vysvětlit některé základní pojmy.

Laserové zdroje světla vykazují proti xenonovým lampám několikanásobně vyšší životnost i lepší svítivost. Nejdostupnější je fosforový laser, který používá jako zdroj světla modrou laserovou diodu. Pro generování tří základních barev – červené, zelené a modré, její paprsek zpracovává fosforový polarizační filtr. Svítivost fosforového laseru s postupem času za RGB laserem začne zaostávat, ale sebelepší xenonová lampa na něj „nemá“ ani pak (z hlediska jednosálového kina, které nehraje tři představení denně, je prakticky nesmrtelný). Sofistikovanější a samozřejmě i dražší RGB laser se skládá ze tří laserových modulů - červeného, zeleného a modrého. Získané barevné paprsky jsou následně vedeny do interferenčních filtrů, jež musí být přesně zarovnané tak, aby se složený světelný paprsek zcela překrýval. Nejdokonalejší je takzvaný 6P (6-Primary) laser, který konstruktéři vyvíjeli speciálně s ohledem na potřeby projekcí ve 3D. V podstatě se jedná o set dvou RGB laserů, kde první je určený pro levé a druhý pro pravé oko.  Výhod tohoto nadstandardu je celá řada, hlavně širší barevný gamut a skutečnost, že vizuální informace pro levé a pravé oko jsou prezentovány současně, takže diváci zůstávají ušetření únavy a bolesti hlavy. Laserové zdroje světla všeobecně však mohou představovat zdravotní riziko, protože o jejich příslušnosti do bezpečnostních tříd rozhodují vlnová délka emitovaného záření (rozhoduje o hloubce průniku záření do oka i do kůže), výkon laseru (rozhoduje o energii absorbované ve tkáni při jejím zásahu a rychlosti její přeměny na teplo) a konečně rozbíhavost svazku paprsků, tedy nárůst průměru svazku záření s rostoucí vzdáleností od objektivu (ovlivňuje hustotu energie záření a s ní i míru nebezpečí nahodilého zásahu zejména oční sítnice). I když se ani u laserových projektorů pro největší kinosály nesetkáváme s lasery o velkých výkonech, které patří do třídy 4 a jsou nebezpečné pro oko i pokožku, což platí i pro zrcadlové a difúzní odrazy, nelze toto riziko ani v nejmenší podcenit a mezi stojícím divákem v první řadě a okrajem svazku paprsků z kinoprojektoru musí být aspoň třímetrový odstup. 

 

Vaše názory